OKblog

Mike Oldfield – Music of the Spheres

Neděle, 23. září 2007 18.05 Hudba Recenze

Nejnovější album Mikea Oldfielda nese název Music of the Spheres (česky Hudba sfér). Žánrově bylo zařazeno do klasické hudby, kde se Mikeovo album octlo vůbec poprvé.

Album bylo nahráno v Abbey Road Studio 1 s orchestrem (pod vedením Karla Jenkinse) a spadá pod label Universal Classics and Jazz (podskupina Universal Music Group).

Mike Oldfield – Music of the Spheres Obal alba Music of the Spheres

Tracklist

  1. Harbinger – 4:08
  2. Animus – 3:09
  3. Silhouette – 3:19
  4. Shabda – 4:00
  5. The Tempest – 5:48
  6. Harbinger (reprise) – 1:30
  7. On My Heart – 2:27
  8. Aurora – 3:42
  9. Prophecy – 2:54
  10. On My Heart (reprise) – 1:16
  11. Harmonia Mundi – 3:46
  12. The Other Side – 1:28
  13. Empyrean – 1:37
  14. Musica Universalis – 6:24

Už samotný začátek se skladbou Harbinger (tj. „posel“) je opravdu majestátní – v pozadí hrají smyčcové nástroje a melodii, mimochodem velmi podobnou té z Tubular Bells, hraje klavír. Následuje Animus, kde už se přidává akustická kytara a vokály v pozadí. Ve střední pasáži této skladby vám skoro přejde mráz po zádech…

Ve skladbě Silhouette je výrazná „oldfieldovská“ akustická kytara a trochu mi připomíná Serpent Dream z Tubular Bells III. V druhé polovině je pak klidné vybrnkávání smyčců, které doplňuje příčná flétna. Shabda pokračuje v podobném duchu a končí silnou vokálovou pasáží (připomíná mi konec Amaroku).

The Tempest už nabírá na dynamice a dramatičnosti (díky smyčcům), ale pořád zachovává původní motiv a vrcholí částí, kdy se konečně pořádně ozývají i žestě (dechy). Poté následuje menší uklidnění v podání klavíru a houslí a taky repríza skladby Harbinger, která zvolna přejde do skladby (On My Heart), kde je nejdůležitější vokál. Ten si „střihla“ Hayley Westenra. Tím končí (imaginární) první část alba.

Ta druhá začíná téměř jako nějaká symfonie. Aurora je hodně rytmická a dynamická skladba. Nedokážu ji k ničemu přirovnat. Končí opět známým klavírním motivem (ještě víc podobným tomu z Tubular Bells). Prophecy (neboli „věštba“) splňuje to, co má v názvu. Je dramatická a přitom vyznívá vesměs pozitivně. Repríza On My Heart situaci opět trochu uklidňuje.

Harmonia Mundi se opět objevují vokály a akustická kytara, ovšem tentokrát je motiv trochu pozměněný. The Other Side začíná tak trochu tajemně a připomíná „středověkou“ hudbu (napadá mě Age of Empires II). Empyrean je plný žesťů a opět vyznívá hodně dramaticky.

Úplně poslední na seznamu je Musica Universalis (což se dá vyložit jako překlad labelu „Universal Music“ do latiny). V ní se slévají různé motivy a jde poznat, že se album nakonec Tubular Bells podobá opravdu hodně.

Závěr

Music of the Spheres je prvním výletem Mikea Oldfielda do vážné hudby a dá se říct, že se velmi povedl. Je to prostě něco nového. V diskuzích se objevovaly názory, že se spíš podobá soundtracku, což rozhodně nemůžu popřít.

Album oficiálně vyjde až 12. listopadu (v Německu o tři dny dřív) a zajímavostí je, že vyjde i na flash disku. Podle posledních informací se vydání alba posunulo na 9. března 2008, přičemž se spekulovalo o konci února.

Hodnocení: 8/10

předchozí další


Související články

Komentáře (20)

 
neděle, 23. září 2007 18:49:36

No právě jsem (ke kytarovkám, rocku atd) přibral i klasiku, a to přesně Vivaldiho. No a výborně se u něj učí, žádný slova pouze lehká hudba…

 
neděle, 23. září 2007 18:56:26

[1] Tomáš Hustoles: Jo, někdy se to hodí. A Music of the Spheres je fajn jako hudba na pozadí při práci :)

 
neděle, 23. září 2007 20:34:46

Díky za tip. :)

Obal vypadá luxusně!

 
neděle, 23. září 2007 23:23:34

Tak to jsem moc zvědava, co můj oblíbenec přinese zase zajímavého.. :)

 
úterý, 25. září 2007 17:39:18

[3] Lord AgEnT: Není nad black album od Metalicy :)

 
středa, 26. září 2007 11:17:29

Album je opravdu skvělé, ale nemůžu se zbavit dojmu, že můj největší hudební oblíbenec Mike Odfield čerpá v posledních letech stále ze stejného pramene – Tubular Bells. A v téhle jeho novince tomu není jinak. Opakují se opět známé melodie, naštěstí ne v celém albu, zahrané jen trochu jinak a na jiné nástroje. Znovu opakuji, že tohle nové album je výborné, ale Mike buďto stárne nebo trochu ztrácí dech, že už nevymyslí něco úplně nového a originálního. Abych nezapomněl – mně běhal mráz po zádech při skladbě Aurora. To je prostě NÁDHERA!

 
středa, 26. září 2007 11:19:39

[2] xergic: V žádném případě. Pěkně se doma usadit, vyhodit manželku z pokoje ;-) a pustit si to v klidu do hlavy.

 
středa, 26. září 2007 13:47:55

[6] Radek: Jo, je skvělé. A je celkem pochopitelné, že čerpá z Tubular Bells – vždyť je to téměř legendární album. Podobné to bylo například s Ommadawn a Amarokem (což jsou opravdové masterpiece kousky). Možná ztrácí dech (při jeho věku se ani není čemu divit, že?), ale má pořád chuť experimentovat – to dokázal tím, že se vydal do víru vážné hudby.
A u Aurory ten mráz cítím taky, ale to celkem u všeho, protože tz motivy jsou jednoduše dechberoucí a hodně silné.

[7] Radek: To je taky možnost, proto si počkám, až vyjde DTS verze ;) I když – i na sluchátka je to dobré.

 
čtvrtek, 4. října 2007 21:16:37

Vážně nádherný CDčko. A po Light & Shade, který pro mě bylo velikým zklamáním, je to ještě krásnější. Jestli Mike bude mít v ČR koncert, tak tam prostě musim jít.

 
čtvrtek, 4. října 2007 21:26:42

[9] jenda.69: Jo, to jsme dva :)

 
úterý, 13. listopadu 2007 19:44:09

Zdravim všechny příznivce mistra…
Zatím jsem měl možnost slyšet pouze tři skladby, a to včetně s.Aurora která je opravdu skvělá.Již ale dva měsíce se těším až album vyjde, a zatím ale pouze čtu radostné komentáře celého alba.Prosím tedy o radu,dá se již někde přímo dílo zakoupit,Plzeň,Praha…?
Děkuji…Mistrův ctitel

 
úterý, 13. listopadu 2007 20:04:59

[11] Vašík: Bohužel nedá. Na internetu jsou ale v oběhu už nějakou dobu CD ripy (pravděpodobně z promo desky) a DTS verze. Stačí chvíli pátrat ;)

Jinak to čekání se ti asi ještě prodlouží, protože album mělo původně vyjít včera, ale díky mistrově zaneprázdněnosti se vydání posunulo na konec ledna (přesné datum zatím není známo).

 
úterý, 13. listopadu 2007 21:08:54

Ouvej ouvej…
Děkuji za bleskurychlou odpověď…

 
pátek, 16. listopadu 2007 23:03:46

Musica Universalis není překlad labelu do latiny, ale celé album se točí kolem antického filozofického konceptu pojednávající o matematické harmonii pohybu nebeských těles a jejich zvukové resonanci – celé to jest pak nazvané Musica Univeralis, tj. Hudba sfér. Další byla Musica mundi, hudba lidí.

To jen tak na okraj :)

 
sobota, 17. listopadu 2007 11:18:26

[14] Jakub Šťástka: Díky za překlady a doplnění :)

 
sobota, 24. listopadu 2007 7:13:56

To dílo už jsem slyšel hodněkrát.
K tomu porovnávání s klasickou hudbou; zdá se mi to takové daleko stravitelnější. Na zmiňovanýho Vivaldiho to (nechci říct) nemá, ale je to jen jednoduše „něco jiného“. Původní klasika mi přijde jaksi víc abstraktní, Mikovy motivy možná až moc oplývají sladkými melodiemi, jasně, že to neni na škodu, spíš naopak, ale rozdíl to vytváří..
Které části alba se mi líbí… spousta skladeb se mi slévá do jedné, není se ale čemu divit, protože to celé vlastně jedna skladba je :)
Takže všechny, ale když mám být konkrétní a jak už jsem někde psal, třeba skladba Sillhouette: její první polovina na mě působí vyloženě soundtrackově (vjem – někdo sedí na skále u pláže, pozoruje západ Slunce a vzpomíná na nedávno zesnulou blízkou osobu, nějaký modernější film), její druhá třetina pak pohádkově (vjem – např. háj s vílami; to je ta basa, balalajka a ten dechový nástroj – nevím, co to je).
Celé album je ale dost pěkné, takové melancholické…
V tomhle rytmu Mikovi jeho další projekty rád odsouhlasim :)

 
sobota, 24. listopadu 2007 11:15:20

[16] artefactor: Jasně, srovnávat Vivaldiho s Oldfieldem prostě nejde. Je to úplně jiné období, jiný způsob tvorby. Ale obojí do sebe něco má :)

Jinak moc díky za tenhle komentář. Ne že by se mi tohle album nelíbilo (to ani náhodou), ale rozhodně bych nebyl proti, kdyby se zase vrátil ke kytarovějším věcem.

 
neděle, 23. prosince 2007 23:19:18

Myslíš, že Mike čeká na tvůj souhlas? Už jsi mu volal?

 
středa, 26. prosince 2007 20:33:05

Říká se, že mistr dozrál ke klasické hudbě a pro nás skalní příznivce to znamená jediné, buďto se s tím smíříme a budeme i tuto hudbu hltat, nebo si album zakoupíme, zařadíme do sbírky a necháme ho pěkně zaprášit. Já sám, jak si tak pomalinku stárnu, pozoruji občas úlety do sfér vážné hudby stále častěji ač jsem tělem a duší rocker, nemohu se někdy nabažit Mozarta nebo Bacha a pak zase nějakou rockovou pecku. Asi je to normální. Album Music Of The Spheres poslouchám už po několikáté a líbí se mi stále víc a víc. Je to složitá hudba, která vás nikdy neomrzí, tak jak tomu je u Mika Oldfielda zvykem. Já dávám tomuto albu 1* :-)) Zdeněk

 
středa, 26. prosince 2007 20:58:17

[19] Zdeněk: Proč se s tím smiřovat? Vždyť to není zas tak špatné. Ale taky je škoda to nechat zaprášit ;)
Je to podobná situace jako u Light and Shade – zprvu je člověk trochu skeoptický, ale časem zjistí, že tam ten nápad je. Že tam je spousta nápadů!

Co se týče hodnocení, je to můj bezprostřední dojem po prvních pár posleších. Teď bych asi hodnotil jinak, zřejmě podobně jako ty :)

K tomuto článku již není možné přidávat komentáře.